Protažení zkrácených svalů a posílení oslabených – skutečně je to tak jednoduché?

Lidské tělo je velmi komplikovaný dynamický systém. Nervová soustava je ve své adaptabilitě a neuroplasticitě nepřekonatelná. Je tedy velmi náročné, řekla bych až nemožné, lidské tělo pochopit. Variantou tedy je soustředit se na její určitou část. Do našeho tématu patří část pohybová. Je to velmi obsáhlá část zahrnující muskuloskeletální aparát a nervovou soustavu.
Ve své praxi se jako lektorka budoucích, či přednášející současných trenérů často setkávám s velmi zjednodušeným pohledem na dscn0452lidské tělo z hlediska problémů pohybového aparátu. Kdyby bylo možné každý lidský problém vyřešit protažením zkrácených a posílením oslabených svalů, naši práci by to velmi zjednodušilo. Při výkladu různých potíží s pohybem, postojem, dysbalančních syndromů a různých druhů bolestí jsou mi kladeny otázky typu: „který sval je tedy zkrácený, a který ochablý?“ . Většinou na tuto otázku hledám stěží odpověď. V lidském těle je vše speciální, každý člověk je jedinečný a přístup k němu tedy ryze individuální. I přesto, že se v mnoha případech týkajících se klasických civilizačních deformit se jisté problémy opakují a na základě toho také vznikl horní, dolní zkřížený syndrom a další syndromy,  je třeba brát v úvahu mnohé výjimky a mnoho dalších aspektů a náležitostí se vším spojeny.
Co je pro mě ale ještě více stěžejní, a co by mělo být informační náplní tohoto článku je, že nedílnou součástí pohybového aparátu je mimo muskuloskeletální aparát také nervová soustava, která vše řídí, samotný pohyb ovládá a kontroluje.
V trenérské praxi je dle mého názoru tématika horního a dolního zkříženého syndromu velmi známá a velice upřednosťnována. Tyto syndromy jsou obvykle vysvětlovány jako důsledek přirozeně podmíněného svalového zkrácení či oslabení. To však není tak automatické a navíc je zde opomíjená výše zmíněná složka nervová. Otázka, kterou je třeba si položit je, tedy proč jsou svaly zkrácené a oslabené. A ověřit si, zda opravdu jsou… Svalové zkrácení je možné přisoudit přednostnímu zapojení určitého svalu v mnoha pohybech (hyperaktivitě), jeho následné přetížení, zkrácení. Jeho hyperaktivitou začínají uvadat svaly, jejichž úlohu přebral na sebe a tak vzniká svalové oslabení.
A další otázkou by mohlo být: „proč se sval stává hyperaktivním?“
Důvodů svalové hyperaktivity může být mnoho a v mnoha článcích jsme o tom i psali, vždy se však pojí se špatnými pohybovýmineck návyky. Pohybové návyky jsou něco jako matrice připravené v subkortikální části mozku vždy ihned k použití, tedy pro mozek rychlé a energeticky nenáročné provedení pohybu. V případě, že ve většině pohybových návyků dominuje určitý sval, můžeme mluvit o hyperaktivitě.
Z hyperaktivního svalu se ale ani po kvalitním protažení o moc hodnější sval nestane. A pokud budete posilovat jeho parťáka (antagonistu) tak, abyste dosáhli rovnováhy či dokonce převahy ze strany nyní slabšího svalu? Opět musím říct, že hyperaktivní sval toto gesto neumoudří. Dočasně můžete zaznamenat určitou úlevu, ale jistě ne řešení příčiny.
Pokud je totiž chyba na základě pohybových stereotypů (tzn. Na základě nervové soustavy), tak změna svalové síly a svalového zkrácení tento problém nevyřeší. V tu chvíli je třeba pracovat v první řadě či současně na změně pohybových stereotypů tak, aby se hyperaktivní a následně zkrácený sval neúčastnil pohybů, které nejsou z hlediska anatomie a kineziologie jeho úlohou. A také, aby se sval oslabený (často ani oslabený nebývá!) chopil v pohybu své úlohy.
Toto je součástí nápravného cvičení. Cvičení, kdy kromě základních protahovacích a posilovacích technik využíváme technik zasahujících do nervového řízení. Tzv. posílení funkce, které bude popsáno v dalším článku zaměřeném na vysvětlení tohoto pojmu.