CO VŠECHNO A JAK OVLIVŇUJE STRES?

stressed-man-350Málokdo si uvědomuje, jak moc ovlivňuje stres celé naše tělo. S naším nervovým systémem můžeme na jedné straně dokázat neskutečné věci a na druhé straně nás dostávají stres, deprese, úzkost a můžou mít také poměrně velice negativní dopad na naše fyziologické funkce a náš silový a kondiční výkon.

Zvýšený stres zná mnoho lidí. Když jste ve velkém stresu, můžete mít bolesti hlavy, vaše svaly jsou slabší, máte menší chuť k jídlu nebo naopak chcete všechno sníst, máte zvýšenou tepovou frekvenci. Mění se také držení vašeho těla, váš pohyb je méně kontrolovaný, máte těžké ruce, potíte se, máte větší napětí ve svalech a menší sílu. Znáte to? Vidíte sami, že mysl/hlava a tělesné funkce jsou velice propojené. Psychika hraje vždy svou nezastupitelnou roli, někdy menší, někdy větší, ale právě proto je třeba to mít na paměti a umět poznat, kdy je potřeba s člověkem pracovat i na jiných oblastech, než je fyzický trénink. Stále častěji se ve své práci setkávám s vlivem psychiky, stresu či depresí a v rámci toho s podceňováním jak tyto problémy řešit. Klademe důraz na stravu, stačí se podívat, jak jsme tím zavaleni všude na sociálních sítích. Klademe také důraz na mnohé oblasti regenerace, ale velice často vlastně neumíme pořádně ani jedno. Neumíme si skutečně odpočinout, dát si volno, dovolenou, neumíme vypnout hlavu, neumíme se12752115_946258272089801_101871146_o radovat. U mnoha klientů vidím neschopnost se uvolnit, relaxovat, mít skutečně čas jen pro sebe. Mnozí jsou stále ve stresu, stále v napětí, stále v práci, stále naštvaní ze všeho kolem sebe, stále ve shonu po penězích či řešení dalších problémů kolem sebe. Popravdě i já sám jsem řešil několikrát situaci, kdy jsem zjistil, že stále jen pracuji a jsem stále v napětí a do toho se přílišně nechávám mnoha věcmi až moc zbytečně pohlcovat. Když věci neřešíme, problémy se nabalují a postupně se zhoršují a na to se často nabalí další problémy, které souvisí se stresem. Co všechno souvisí se stresem?

Svaly

Stažené a napnuté svaly kolem krku, který je až bolestivý. Stažené kyčelní flexory a vzpřimovače či ramena. Když jsme ve stresu, náš adrenalin stoupá, což nás připravuje na nebezpečí. Naše posturální svaly na to reflexně reagují tak, že se dostávají do pohotovosti. To by nebylo až tak zlé, protože nás to má chránit, kdybychom takto nebyli v pohotovostním režimu neustále. I když se zdá, že tělo má dobré úmysly, svalové napětí může vytvářet bolestivé stavy, pokud vydrží po delší dobu. Napětí v ramenou, krku a hlavě může způsobit migrény a možná zranění v běžné činnosti či sportu. Pokud máte podobný pocit, dobré možné řešení je investice do masáže, relaxace, dostatku spánku, cvičení, pití hodně vody.

http://www.coretraining.cz/2016/11/dulezitost-posilovani-vic-nez-protahovani-pro-vasi-krcni-pater-a-jeji-problemy/

http://www.coretraining.cz/2017/01/myty-a-pravdy-o-hornim-trapezu/

Srdce



Akutní stres způsobuje zvýšení hladiny stresových hormonů, známých jako adrenalin, noradrenalin a kortizol. Během těchto okamžiků, zvyšuje srdeční frekvenci a krevní cévy se roztahují, zvyšuje se krevní tlak. Chronický stres, tedy že se tato situace stává dlouhodobá, může v konečném důsledku vést k poškození vašeho kardiovaskulárního systému, tedy k problémům se srdcem a cévami. Tedy např.  k hypertenzi, bušení srdce, infarktu nebo cévní mozkové příhodě.

Dýchací systém

Když jste ve stresu nebo úzkosti, mění se Váš dechový vzor. V dnešní době jde o jeden z nejvíce narušených pohybových vzorů. Obecně vše známe jako horní hrudní dýchání či paradoxní dýchání. Problém je, že si málokdo uvědomuje, že změna tohoto základního vzoru ovlivňuje další funkce v našem těle. Vliv stresu na dýchání může být značný vliv u lidi, kteří mají astma či onemocnění plic. Dokonce tato situace může naopak k těmto problémům vést.

F

F

Na druhé straně je zrovna dýchání věc, na které můžeme pracovat sami a mnohdy i v určitých situacích rychle ovlivnit stav našeho stresu. A když změníme jeden bod, změníme i další. Proto je dobré se věnovat meditacím, relaxaci, cvičením jako je jóga a další či stabilizačním cvičením zaměřeným na dýchání. Samozřejmě je v rámci toho podstatné pracovat i na silových a funkčních dispozicích těla, které vytváří podmínky ke zlepšení dechového vzoru a bez nichž by se nic udržitelného nezměnilo. Dýchání je jedním z důležitých klíčů.

http://www.coretraining.cz/2015/05/hrudni-mobilita-pohyb-a-nase-optimalni-dychani/

 

Nervový systém

Nervový systém je křehká rovnováha složená z několika prvků – centrální nervový systém, který zahrnuje míchu a mozek, autonomní systém a somatický nervový systém. Autonomní systém se dělí na sympatický nervový systém (Sympatikus) a parasympatického nervového systému (Parasympatikus). Sympatikus je zodpovědný za vytvoření poplachové reakce „bojuj nebo uteč“ v rámci stresu, připravuje tělo na hrozbu nebezpečí. V podstatě, sympatikus je zodpovědný za vytváření změn, teré se objevují ve Vašich různých tělesných systémech – od uvolňování stresových hormonů ke zvýšení srdeční frekvence a dalších systémových změn. To je důvod, proč chronický stres může mít takové nepříjemné důsledky z neustálých stresových vzestupů a pádů. Ovlivnění nervového systému se odráží i na silových dispozicích, kdy i pozitivní či negativní emoce,physical-mental-stress kterým bychom nemuseli přikládat větší důraz, mohou vyvolat i reakce na celý svalový systém. Proto i pro sportovce může práce s psychikou a naopak dobrá práce trenéra mnohé ovlivnit na samotném výkonu. Sami můžete pracovat v mnohém se svoji psychikou a tím i ovlivňovat to, co Vám hlava předkládá. Mnohé stavy vznikají z vašich zažitých zkušeností a v rámci vrozených dispozic se mohou i více zdůraznit. Když však jste schopni tyto věci u sebe poznat, můžete se vším pracovat, naučit se vše kontrolovat a i vše přeprogramovat.

Žaludek a trávení

Ano, stres má vliv na váš trávicí systém a vaše pohyby střev. Znáte jistě ty nepříjemné pocity v břiše a nevolnosti, když jste nervózní či jste ve stresu. Je to díky svalovému napětí, které může vést k bolestem v břiše, ke zvracení a dlouhodobě i vředům. Stres může také ovlivnit, jaké živiny váš trávicí trakt absorbuje a jak rychle se jídlo pohybuje přes váš systém. Vše může vést k průjmu či zácpě v závislosti na Vaší úrovni stresu.

Znáte jistě mnohé případy, že lidé ve stresu začnou až přílišně jist a jsou schopni sníst vše, nejčastěji sladké. Jednou z příčin je i to, že když jíme, nervový systém reaguje pozitivně, že mu nehrozí nebezpečí, takže se zklidní. Tedy jídlo uklidňuje. Proto mnoho těch, kteří jsou v nějakých depresích či vysokém stresu, často tloustnou.

Držení těla

Jak jsem psal o dýchání a svalovém napětí, snadno nám vychází to, co nám stres vytváří s naším držením těla. Klasické heslo je „ něco nás svírá“, což je i docela příznačné. Tedy celkově tímto vším jsme taženi stále více do flexe a když se na to podíváme z druhé strany ohledně dnešního životního stylu, vychází nám, že jedno ovlivňuje druhé. Předsunuté držení těla a především předsun hlavy mimo běžně vnímané těžiště je dnes zcela normální stav. Studií o vlivu stresu na naše držení těla je mnoho. Tato studie zde (Odkaz) došla k závěru, že vzpřímené držení18fc5d8c9a007cb8238d910aa106b91ad7e0066f těla zvyšuje sebedůvěru, snižuje negativní náladu. Kromě toho zlepšuje celkově psychický stav. Další studie zde: (Odkaz) naznačuje, že vzpřímené držení těla může snížit únavu a snižuje mírné a střední deprese. Další studie zde (Odkaz)  zjistila, že zvýšený stres měl vliv na posturální kontrolu.

Závěr

Tady sami vidíte, co všechno může stres přinést negativního a jak jedno souvisí s druhým. Na druhé straně ale právě tak můžeme na určitých částech pracovat a ovlivnit tak celek. Bohužel stres se týká nás všech a mohu říci z vlastní praxe, že práce s psychikou se stává velice podstatnou částí práce trenéra či terapeuta. Proto je dobře, že jsou konečně dnes lidé, kteří se na tuto problematiku specializují. Mohu říci, že již pochopení a umění porozumět stavu druhého je dost podstatné. Je velice důležité umět také poznat, kde je psychická stránka větším či menším dílem celého koláče v problému a dle toho postupovat. Nikdy není dobře vše svalovat na psychiku, na druhé straně je třeba mít altruistické schopnosti a umění se do člověka vcítit, umět vyslechnout a vést ho ke změnám. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nejhorší ze všeho je před problémy utíkat a často řešit práškami věci, které bychom dokázali vyřešit vlastní vůlí a pozitivním přístupem. Řešte svůj stres a snažte se mu předcházet. Ovlivnění psychiky může velmi ovlivnit u sportovce jeho výkon či v rámci terapie může u klienta ovlivnit jeho celkový stav.

(Autor: Martin Snášel©coretraining.cz 2017)

Zdroje:

teamstoeckli.com

HelpGuide.org

medicaldaily.com

aurorasportsmed.wordpress.com