Spalování tuku a krása jinýma očima

Vyrýsované a svalnaté tělo, buchtičky na břichu? To je ta lidská krása, že? Skutečně? Co je ale ta ona lidská krása? 60-90-60. Nebo je to naopak 90-60-90? Skutečně nevím a metr sebou nenosím. Či je to ten onen pověstný pekáč buchet na břichu nebo co nejmenší procento tuku na těle? Jaké je to ono měřítko krásy a je na to nějaké objektivní měřítko a pravidlo, nějaký nový speciální přístroj, který by nám sdělil, v jakých mantinelech budeme skutečně krásní, dokonalí a společensky atraktivní? Na co že tímto článkem narážím?

 Samolibé šílenství

Nosíte pomalu sebou metr, stále se díváte do zrcadla a neustále řešíte co sníte. Myslete jako individum a nenechte za sebe mluvit reklamy!

Ano, je to trochu zvláštní když já, jako dlouholetý osobní trenér budu psát trochu z jiného pohledu na nekonečný boj s tuky a honbu za krásou těla. Možná ale právě proto. Nechci z lidí, a už vůbec ne ze svých klientů dělat obyčejné ovce, uvězněné předepsanými společenskými směrnicemi, jen proto, abych z nich dostal nějakou tu korunu. Je mi špatně z těch spousty nesmyslných krabičkových diet, transparentů a fotek s muži se six packem na břichu a vyhublými slečnami s umělými ňadry. Kupodivu už se jen usmívám nad přeboulenými hochy z časopisů a jejich zázračnými přípravky či super tvrdými tréninky. Nechápu přehopsané skupinové lekce, kde si každý myslí, že čím více toho vypotí, tím více shodí tuku. S nudným povzdechem sleduji den co den další a další nové fotky na sociálních sítích všemožných nových těl všech těchto zrcadlem a foťákem posedlým bláznům. Ano, posedlost vlastním tělem a spalováním tuku je stále ve fitness oblasti na pořadu dne a je smutné že se stále drží, i za pomoci všech, na předních příčkách. Proč? Je to tím, že lidé to chtějí? Myslím si opak, že to hlavně chtějí ti druzí. Jak osobní trenéři, výživový poradci, ale především obchodní společnosti a firmy, aby vidělali peníze. Ve všem je velký byznys. Vždyť je to stále dokola. Franta či Eliška přijde do fitka, a tam sdělí, že má 20kg nadváhu, nakoupí si vše, co je nutné, naordinují vše potřebné a oni zhubnou. Pak zase po čase přirozeně 5-10kg přiberou , a protože už je to mimo kdejaké měřítko, tak přijdou znovu. Pak přijdou starosti a problémy třeba z práce, a je to zase tak jak to bylo zcela na začátku. Neustále stres a stres a touha po těch krásných lidech z transparentů a filmů. Kdy tomu jen bude konec.

Pomijivá krása a praktická krása

Vtipné je, že žádné takové měřítko není, je to jen výplod konzumní společnosti. I samotné tabulky, kdy se někdo

Je toto skutečně krásné? Jak pro koho. Pro mě nikoliv.

považuje za obézního se neustále rok od roku mění. Kdyby jste určité tabulky přinesly někomu před 200 lety, bude si klepat na čelo a oprávněně. Není to tak dlouho, kdy o celulitidě nikdo nevěděl, než ji někdo pojmenoval, a najednou je to ošklivé a samozřejmě to není sexy a člověk s celulitidou je zcela vnímán jako někdo ošklivý. To co je sexy však rozhodujeme my sami a samotná příroda. Před stovkami let to bylo zcela něco jiného než dnes a nejen život, ale i samotný trénink by měl být založen na jiných základech a hodnoceních. Byli obdivováni siláci, kteří by dnes byly bráni jako tlustí, a u hubených gymnastů byla obdivována jak jejich síla a kontrola nad tělem, tak jejich výkony. Pochybuji, že někdo sledoval, kde mají jaký tuk či menší boule na těle. Ono i oko často mate a je třeba se nad oko povznést. Je často totiž ve spárech našich společností vsugerovaných

Je toto pro vás krásná slečna? Pro mě nikoliv, spíše je to budoucí klientka. Víte proč?

předsudků. A to i v tréninku. Někdo je velký, vyrýsovaný, a svalnatý ale síla je stejně pramalá, a s obratností a kondicí či dovednostmi je to chatrné. Pak máme objemnějšího, tlustšího chlapíka či naopak, ale předčí v mnoha směrech naše očekávání. To je však přesně to, co my bychom měly chtít a vyžadovat. Mnoho mých klientů, i když je to mnohdy těžké, se snažím přesvědčit o tom, že není důležité shodit nějakých 5 kilo či tam či tam ubrat či přidat, ale správně se hýbat, být zdravý, být silní, být obratný, a mít potřebné dovednosti. To jsou věci, které bychom měli rozvíjet, než se tlachat nad tím, kde mám jaké nové boule na těle, jak si modeluji svůj zadeček, kde mám kolik procent tuku či co jsem si nechal předělat. Ptám se Vás „ jak dlouho vám to vydrží a k čemu je to dobré?“ pro váš pocit. Určité podobné pocity však mnohdy patří spíš do sféry psychologické než racionální a praktické. Z druhé je třeba mít na paměti, že síla a současně schopnost kontroly nad svým tělem by měla stát na předním místě našich snah i když se snažíme tvarovat své tělo, síla těla se totiž automaticky příjemně objeví na těle. Sledovat však množství kde kolik a jak je dle mého přežitek. Přežitek bodybuildingu, který má všude stále pevné kořeny a dokonce vsakuje i do všech forem fitness oblasti.

O co by nám tedy v bodech mělo jít?

  1. Neupřednostňujme vjem člověka skrz úroveň procenta tuku, ale skrz úroveň jeho zdraví těla, pohybového aparátu, úroveň jak zvládá své tělo a jak je obratný a v kondici. Tato úroveň je i závislá na jeho osobních potřebách. Pro mě osobně není u mužů přetížené břicho s diastázou, či u žen anteverze pánve s módním vyšpuleným zadečkem znak krásy. Procento tuku řešme tedy jak s ohledem na zdraví, tak procento samotné u člověka řešme pakliže ohrožuje jeho zdraví.
  2. Neutápějme se na šílených dietách, jejichž reklamy jsou všude kolem nás. Jezme tak, abychom byly zdravý, a cítili se dobře. Ono je to totiž často i zavádějící. Nedávno se mi to znovu potvrdilo, když mě vyprávěl Milan Špingl, jak se ve své přípravě dopracoval ke svým skvělým výkonům. Jeho strava byla plná paštik, klobás, párků v rohlíku a těstovin se sýrem a kečupem. Výkon přišel i bez prožívání sebedokonalejšího hlídání a vážení zrníček rýže a vše dokonalých preparátů.
  3. Po zdraví, řešme v tréninku sílu. Síla totiž dost přirozeně souvisí s naším tématem. Větší síla znamená i více

    Nechcete dokola řešit diety a postavu a přitom být přirozeně krásna. Budujte sílu! Síla je sexy!

    svalů, což automaticky znamená lepší bazální metabolismus. Tedy nemusíte sebe sledovat a vše přijde samo. To je je den z mých největších receptů na komplexní udržování těla. Zničující diety a absurdní skupinové lekce vám nepřinesou tolik, jako zlepšení vaší síly. Ve spojení s dalšími prvky naší zdatnosti nemusíme poté stále řešit, jestli na bříšku máme tentokrát trochu více či méně tuku. Zahoďte váhu a radši se naučte správně dřepovat!

Závěr

Tedy dívejme se na to, aby na prvních místech bylo zdraví, aby měly správný funkční pohyb, aby byly potřebně ohební a stabilní, aby byly v kondici a aby byly hlavně silní a zvládali své vlastní tělo. Pro sportovce, aby se dokázali se k maximálnímu výkonu efektivně, bez obav před zraněním a poškozením zdraví. To vše by mělo být naše měřítko posuzování. Krásu nechme na subjektivních měřítkách každého. Řešme tělo, pokud jeho stav zasahuje do zdraví ve všech směrech.  jinak ho neposuzujme a netvořme umělé mantinely, které jsou často i chybné, nesmyslné a vytvářejí nám jen stres a druhým jen velké peníze.

Hýbejme se správně, držme tělo správně, buďme silní a zdraví – to je můj znak krásy!