ZMATENOST, PŘETĚŽOVÁNÍ A LÉKY JAKO ZNAK DNEŠNÍ KULTURISTIKY

fotobbc (2)I když dnes je již dlouhou dobu mé zaměření jiné, srdcem mě to někdy přitáhne zpět do nostalgických křečí a tak to někdy musí ven jako nyní. Kulturistika je oblast, která je skutečně ve velké míře zavalena řadou mýtů, absurdit a osobních pocitů. Proč tomu tak je? Protože svaly rostou na několika formách zatížení , o čem jsem se více rozepsal zde (http://www.coretraining.cz/2014/07/jak-svaly-rostou-a-co-vsechno-delat-pro-jejich-maximalni-rust/ ), tedy každý může mít trochu pravdu a do toho masové používání anabolických steroidů způsobuje, že funguje prakticky všechno. Na skutečně logicky a vědecky postavený trénink se v této oblasti budování hypertrofie stále více zapomíná, což stále více likviduje pověst kulturistiky, která si to rozhodně nezaslouží. K tomu všemu stále přispívá narůstající trend „youtube“ videí, které naprosto ovládli idioti, trenérské „rychlokvašky“ a vychytralci, kteří pod tím vidí jen finanční zisk a rychlé zviditelnění. Tento článek berte jako takové malé odlehčené povzdechnutí a zamyšlení pro ty, kteří ještě mají nebo chtějí mít vlastní mozek.

Technika a kvalita tréninku 

Již dlouhou dobu se zamýšlím nad tím, proč jsou kulturisté těmi, co snad nejhůře technicky cvičí. Podívejte se na mnohé známější osobnosti a nestačíte se divit. Mnohdy se Vám

Zapomeňte na vzory a myslete vlastní hlavou!

Zapomeňte na vzory a myslete vlastní hlavou!

zvětšují oční bulvy více než Hurvínkovi. Oni totiž často získávají dojem, že síla a svaly rostou na základě toho, jaký z toho oni mají nějaký vlastní „mystický“ pocit či když to zkrátka zatíží, tak to půjde vždy. Vždyť jim to roste a oni tedy vědí jak na to. A co funguje jim, to budou praktikovat na ostatních a stále dokola, že? Myslel jsem také, že časy, kdy je větší odborník ten, co má větší svaly a břišním pekáč, jsou dávno pryč, bohužel retro móda zasáhla znovu oblast síly a svalů. Není to tak dlouho, co jsem četl v jednom článku, že technika není jen jedna, že kulturistům fungují různé styly tréninku. Jeden cvičí neúplné opakovaní, někdo cvičí víc výbušně, někdo naopak pomalu. Toto je však spíše styl provedení a mohl bych napsat jaké jsou vědecké studie, jak co lépe funguje, ale pro mnohé v této oblasti by to stejně bylo jedno. Navíc technika cviku není je jedna, jedna je mechanika pohybu, které musí daný člověk přizpůsobit své tělesné faktory, které se mohou lišit. V základě jde ale vždy o to, zatížit sval dle správné koordinace, timingu, stabilizace a silové ekonomiky. Neexistuje ale něco jako „já si to dělám po svým, tak to kámo cítím lépe “. Trénink má svá jasná pravidla a na tom nezmění ani to, že většině kulturistům, kteří by mohli dělat reklamu na lékárny, funguje naprosto všechno a z toho usuzují, že jsou „vyvolení“ se vyjadřovat ke všemu, protože oni to vědí nejlépe.

Bohužel většina kulturistů již ve svých znalostech mají na stupínku na samém vrchu anabolika a suplementy, pak někde stravu (No, jak se to vezme) a technika, funkční anatomie a mechanika pohybu jsou někde hodně dole. Kdo má větší svaly, ten má větší vědomosti, že? Nebo ne? Není čas toto změnit?

Instiktivní trénink a podobné bláboly

Trochu se v tomto bodu budu opakovat, protože i v kulturistice je to dnes stále o tom samém, co budete často poslouchat. Mnoho věcí totiž vypadá, jako by měl někdo nějaké zvláštní kouzelné schopnosti. To je to co přitahuje. Nejsou to jen velké svaly, ale takové to začarované, když slyšíte od kluka, co 2-3 roky cvičí, že cvičí dle instinktu, tedy ráno jede záda a večer si je procvičí také, protože cítí, že by to tělo chtělo. Tělo mu to řeklo – to zní skvěle, ne? Osobně dle mých pocitů bych si chtěl dát teď kýbl čokoládové zmrzliny a pak mi mé pocity říkají, že ráno bych si dal také kyblík. V mládí mě tohle fascinovalo slyšet od těch moc velkých chlapů, jako byl Victor Richards, že přijde do posilovny a neví, co bude cvičit.

Ano, Victor jistě vyrostl svým kouzelným instinktem, že ano?

Ano, Victor jistě vyrostl díky svému kouzelnému instinktu, že ano?

Tělo ti to přece řekne samo. Co? Hmm, hmm, tajemné, říkal jsem si asi a chtěl být také kouzelník. Řeknu Vám, začal jsem to dělat taky a chodil jsem cvičit s tím, že jsem věděl jen, že budu cvičit danou partii (a někdy ani to ne) a vše jsem vymýšlel dle pocitů na místě. Světe div se, fungovalo to, protože jsem toho, co se týká léků, měl v sobě více, že byste takové množství neměli ani teď, ani jindy, doma. Když jsem se vším skončil, světe div se, tohle přestalo fungovat. Ano po mnoha letech zjistíte co funguje lépe či hůře, ale to s tím to nemá nic společného. Kašlete na pocity, začněte konečně rozumně programovat/ plánovat!

Zmatení svalu pro zmatené lidi

Pravda je ta, že princip-neprincip, mnoho kulturistů je dnes velmi zmatených. Tím jsme se dostali k jednomu z principů, který si každý vysvětluje tak podobně, jako v předešlém bodu. Zmatení svalu můžete použít způsobem, že pevně naplánovanému tréninku „plánovaně“ změníte pořadí cviku či některé cviky náhle změníte. Následně se však vrátíte zase k pevnému tréninku. Toto dobře funguje a je to lékem jak na trudomyslnost, tak to také funguje jako určitý reset, kterým nahodíte daný trénink ještě v průběhu daného cyklu. Toto dělám do této doby a pro někoho, kdo má již dost roků odcvičeno toto funguje. Provádět zmatení svalů neustále, tedy tak, že budete neustále vše měnit a střídat, bude mít za výsledek co? To, že budete neustále rozbolavělý a tělo se nedokáže na nic dostatečně adaptovat, tedy bude zde naprosto chybět progrese, ale vy budete spokojení. Proč? Protože vás budou bolest svaly a mnoho lidí nemá žádný indikátor progrese. Bolestivost ale není Váš indikátor pokroku, tím je silový a svalový pokrok. Tedy nebuďte zmatení!

http://www.coretraining.cz/2014/09/jak-je-to-opravdu-s-bolesti-po-treninku-je-bolest-znamkou-dobreho-nebo-spatneho-treninku/

Selhání do nekonečna

 Selhání je č.1, které se zcela zbytečně a hloupě používá nadmíru a stal se znakem kulturistiky. V každé posilovně najdete hromadu těchto šampiónů, kteří každou sérii s dopomocí drtí až úplně nadoraz. U každé série řvou, jako by měla být jejich poslední či 05.jay-cutler-bodybuildernatáčeli nějaký Německý retro pornofilm. Nikdy jsem to neměl zapotřebí. V hypertrofii nám jde jistě o to dostatečně zatížit sval, otázka je však do jaké míry. Zatížení je jen stimul, tou mírou jsou Vaše schopnosti zotavení. Na to má vliv velmi mnoho věcí. Jestliže máte genetické vlohy, jste dobrý somatotyp, máte hodně odcvičeno, máte dobrou stravu a odpočinek a do toho máte velké zásoby suplementů či dokonce dobrot z lékáren, pak si můžete dovolit mnoho. Tedy tito řvoucí tarzani z posiloven Vám budou říkat, jak musíš ty svaly totálně zničit, roztrhat apod. Vykašlete se na tento nesmysl, ať jste chodící lékárnou a o to více, když nejste. Obecně v rámci hypertrofie využijte selhání až na konci cviku, tedy na konci poslední série a to již ve stavu pokročilosti. Takto jsem po mnoha letech přizpůsobil trénink na hypertrofii a mé zotavení se o mnoho zlepšilo.

http://www.coretraining.cz/2015/03/svalove-selhani-hypertrofie-a-sila/

Čím více, tím lépe! Nebo?

Vidím mladé kluky a holky, kteří rovnou skáčou do všech doplňků a do všech tréninkových principů, aby vše přetížili do maxima. Hned si opíšou program nějakého profesionála a cvičí ten samý program. Často říkám takové srovnání, když v boji vystřílíš všechny své náboje hned na začátku, co budeš dělat pak? Jaká je pravda? Na začátku opravdu nepotřebuješ toho moc používat a začněte z toho absolutního minima a to ve všem. Nikam nespěchejte. Vycházejte z mála. Pamatuji si na své začátky, kdy jsem si jako spalovač bral kafe a vitamin C a pak když přišel carnitin, myslel jsem, že výhra je v kapse. I na tomto směšném minimu jsem fungoval celkem dlouho. Dnes je spalovačů stovky stejně jako všeho jiného. Vše může pomoci, ale dnes po mnoha letech jsem zase u základů a užívám si to. Jestliže nemáte soutěžní ambice a tím nemyslím oblastní amatérskou soutěž, stačí Vám naprosté základy. Vše přidávejte velmi postupně. Snažte se ze všeho získat co nejvíce a nekopírujte někoho, co si dává 20g BCAA před a po cvičení. Nepřeskakujte základy jak ve cvičení, tak v ničem jiném. Progrese musí mít svá jasná pravidla, neznamená to přeskočit z A na K či dokonce Z.

     Anabolické steroidy

Co k tomu říci? Na jedné straně velký strašák, že by se člověk bál, že když si dáte pilulku, že Vám upadne penis a vykrvácí všechny Vaše vnitřní orgány. Na druhé straně je velice smutné, že po nich sahají amatéři, běžní cvičenci a ti, co necvičí velkou řadu let a nemají žádné třeba finanční či existenční důvody tyhle léky brát. Ano, jsou to léky a tak je třeba s nimi jednat. Mohou pomoci, když je vše pod kontrolou a víte, co děláte. Mohou ale velmi ublížit, když toto neděláte a navíc máte nějaké vrozené vlohy k nějakým problémům. Podívejte se do své rodiny, jaké máte dispozice a počítejte s tím, že steroidy Vám toto budou zhoršovat. Navíc

Perfektní proměna, že? Ano, změní se skutečně mnoho.

Perfektní proměna, že? Ano, změní se skutečně mnoho.

na steroidech máte jiné schopnosti v tréninku, jiné vnímání, psychiku, zcela jinou regeneraci. Právě toto je důvodem, proč je v této oblasti tolik samozvaných „rychloodborníků“ na cvičení a na to, co všechno funguje a jak oni to cití. Problém je, že normálně by cítili zcel něco jiného, tedy to co jim funguje teď by jim nefungovalo. Tito lidé ztrácí soudnost a posuzují vše dle svého často již léta zajetého stavu.

Na jedné straně si nemyslím, že by se tyto látky měli zakazovat u profesionálních sportovců (A anabolika zdaleka nejsou jen problémem kulturistiky, ale sportu jako takového), protože všichni chceme lepší sportovní výsledky a také tito sportovci budou vždy hledat něco, co je nejen udrží na špici, ale také je udrží schopné maximálního nasazení a zotavení. Problém spíše zde je, že to nikdy nebylo pod řádnou kontrolou lékařů, což kdyby bylo, nemuseli být mnohé problémy. Na druhé straně rázně odsuzuji používání těchto látek u běžných cvičenců a amatérských sportovců, kde není důvod riskovat. Závěr je doufám ale jasný! Jestli se chce někdo naučit dobře cvičit a zjistit, jak trénink skutečně funguje, na anabolických steroidech to rozhodně nezjistíte.

man exercising on leg extension machine

man exercising on leg extension machine

Kulturisté jako lenivý slaboši

Pravdou je, že je několik principů, na kterých rostou svaly. S těmito principy je však potřeba umět dobře zacházet. Stále více kulturistů slábne, tedy spíše svaly pumpují malými váhami, vypadají jako nějací modelové. Mít 70kg s viditelnými svaly na břichu a malými bouličkami na bicepsech opravdu nemůžete myslet vážně, že má být něco, čím by se člověk

Bodybuilding a powerlifting jsou jako starý bratr se sestrou - Franco Columbu

Bodybuilding a powerlifting jsou jako starý bratr se sestrou – Franco Columbu

mohl pyšnit. Stále více kulturistů se stává lenochy a vybírá si tělocvičnu či fitness centrum z hlediska nejnovějších strojů, kam se mohou pohodlně posadit a jdeme na to. Za chvíli budou dělat stroje v kožených sedačkách s popcornem do ruky a vy si tam napumpujete své tricepsy a půjdete domů. Svůj rozbor použití strojů v silovém tréninku jsem sepsal zde a tak se snad nemusím již k tomu vracet. Co mě dokáže někdy velmi naštvat ale je to, když poslouchám, že kulturisté jsou slabí, ale pravda je, že to tak stále více vypadá. Podívejte se ale do minulosti, powerlifting a bodybuilding byly společně propojené oblasti.  Svaly potřebují sílu a maximální síla byla vždy součástí začátku mé přípravy. Maximální síla na druhé straně využívá i hypertrofie ve své přípravě. Na začátku přípravy jsem začínal jen základními cviky a snažil jsem se pokročit v síle. Žádné izolované cviky.  Větší síla se projeví i na samotné obrazu, jak svaly vypadají, tedy svaly jsou ploché, bez tvrdosti, mohutnosti. Ale především trénink je neustálý progres. Nikdo neříká nic na to doplňkově použít nějaký stroj, ale trénink na hypertrofii by měl být rozumně perodizovaný a maximální síla by měla být součástí začátku Vašeho silově-objemového tréninku.

Objem tréninku

         Objem tréninku je značně individuální téma v této oblasti, že by neznalci mohli jednoduše říci, že v podstatě funguje všechno. Tak to ale rozhodně není. Ano, na jedné straně, jak se říká, na určitou dobu Vám bude fungovat jakýkoliv trénink, protože se tělo na něj bude adaptovat. Proto jsou směšné ty všechny proměny, kdy někdo doslova seděl na zadku, změnil své tělo a 3 měsíce (Viz, můj článek zde). Kdyby začal chodit na procházky se psem, tak se změní jeho tělo. Jinak jaký je rozdíl mezi 5ti sériích a 8opakováních či  jedné série, která využije 2-3 principy a dohromady bude mít třeba 20opakování? Podle mých zkušeností jde hlavně o to, jaký stres jsme docílily a pak na jakých principech pracujeme. To pak ovlivní výsledek. Tedy intenzita, délka odpočinku, procenta zatížení.

Tedy víme, že např. Dorian Yates používal trénink s nízkým objemem, ale zato s obrovskou intenzitou. Tedy používal několik různých principů, které v rámci tréninku Heavy duty spojil dohromady a tak mu stačilo 2 série z jednoho cviku a i několik málo sérií na partii. Poté měl dost volného prostoru pro zotavení. Osobně mi bylo toto velmi blízké. Pak však máme osobnosti jako Cutler či Arnold, jejichž tréninky trvali velmi dlouho, dělali mnoho a mnoho Tiredsérií a cviků. Trénovali partii také častěji než třeba Dorian.

Rozdíl je ten, že Dorian praktikoval velkou intenzitu a pak o to více odpočíval, zatímco Cutler nedělá moc sérií do selhání a tedy může partii odcvičit vícekrát. Co je lepší? Nic-všechno. Osobně jsem zkusil oboje a jde o to, z čeho jste schopni vytěžit více, z čeho jste schopni se lépe zotavit, co také nezpůsobí zbytečné zranění/zatížení. Je třeba také myslet na to, na co mnoho cvičenců vůbec nemyslí a to nervová soustava, pro kterou stálý stres může být velice zatěžující. Dále je třeba respektovat hormonální děje v těle, respektovat to, abyste byly stále při síle a abyste byly schopni se rychle zotavit. Posledním bodem je to, že nic nefunguje stále. Tomu musíte vše přizpůsobit a mít to stále na paměti. Také dávat si protein po tréninku a mít v krvi litry oleje s léky pro koníky a barevnými tablety pro těžce stažený soubornemocné lidi, je skutečně značný rozdíl. Osobně více preferuji méně objemový trénink s více intenzity a poslední studie to potvrzují. Kratší doba, dobrá stimulace, dobré zotavení.

Dnes nikdo moc v této oblasti svalů bohužel trénink moc neřeší. V popředí jsou jiná nesmyslná témata. Tréninkové programy nahradí pomůcky jak cvičit celý rok nadoraz , naplno, do selhání, se všemi principy zatížení, nejnovější suplementy, znalost detailů ve všech anabolikách, nové rady profíků, you tube kanály všech těch, kteří čekají na další ovce . Váhy, řvaní, pak pumpování, záda či nohy 2x denně a pak hromady suplementů a chemie – kam jsme se to proboha dostali. Pak za mnou přijíždí řada kulturistů či trenérů z této oblasti a nejsou schopni napsat rozumně postavený trénink. Nejsou schopni se vůbec vyznat v tom, jak by měli trénovat. Tak to dnes vypadá!!! Zkusme se z téhle tragikomedie dostat a udělat znova z oblasti bodybuildingu respektovanou a vědeckou záležitost.

( Autor: Martin Snášel © coretraining 2016)

 

Zdroj fotek:

Bodytransformationfitness.com

xbodyconcepts.com

kulturistika.ronnie.cz